Bulgur je výživnější než rýže, je předvařený, takže ho stačí podobně jako kuskus jen namočit. Získává se z tvrdých odrůd pšenice a obsahuje vitamín A, fosfor, železo a hořčík. V Česku je poměrně neznámý, což je škoda, protože mě osobně chutnal více než kuskus.
Připravit se dá několika způsoby, většinou najdete návod přímo na balení. Obecně se připravuje v poměru 1 díl bulguru na 2,5 až 3 díly vody. A to vařením na mírném ohni 10-15 minut, zalitím horkou vodou a odstátím pod pokličkou 25 - 30 minut, nebo namočením do studené vody na 1 hodinu.
A teď ten zmiňovaný tabbouleh
Tabbouleh je původem z Libanonu. Existují ovšem jeho různé verze, jak jsem záhy zjistila. Nicméně já jsem pátrala po originálním receptu a myslím, že jsem měla štěstí. Narazila jsem na něj na stránkách Davida Lebovitze. Vřele doporučuji těm, co chtějí ochutnat pravý tabbouleh ať kliknou. Jak jsem se dozvěděla, tak zatímco v západní verzi tohoto receptu převažuje právě bulgur, tak ta libanonská je postavena na petželce a rajčatech, zatímco bulgur v něm hraje roli téměř bezvýznamnou.
Na tabbouleh salát tak budete potřebovat: bulgur, petželku, rajčata, cibuli, mátu, skořici, citron, olivový olej, pepř a sůl. Celý recept najdete v odkazu zmíněném výše. Já jsem ho s malou obměnou díky chybějící surovině (ground allspice) vyzkoušela a při nejbližší příležitosti ho udělám znovu.
Bulgur jsem nechala hodinu naboptnat ve studené vodě, protože tak by si měl zachovat všechny minerály a vitamíny.
Jen bych dodala, že není potřeba se bát velkého množství petrželky, protože právě ona dělá tento salát jedinečným. Zato je potřeba si dát pozor na množství máty, protože je hodně aromatická.
Dnes to bude bez fotky, protože jsem salát stačila sníst dřív, než najít foťák.
A jelikož mi bulguru hodně zbylo, můžu ho vyzkoušet znovu a jinak.
